Společnost s meziročním plánem zvýšení výkonu směrem k zákazníkovi.
Propojení řízení firmy s přirozenými toky práce a přechod k takovému způsobu řízení, který bude posilovat samostatnost a kompetentnost pracovníků.
Maximalizace kvality a kvantity workflow v interních odběratelsko-dodavatelských vztazích.
Generální a technický či provozní ředitel.
Technický či provozní ředitel a jeho strategičtí pracovníci.
Prostřednictvím dvou stěžejních nástrojů Intervalového řízení® a Optimalizačního auditu interních odběratelsko-dodavatelských vztahů lze propojit řízení společnosti s přirozenými toky práce. Ať již je společnost řízena jakýmkoliv uspořádáním vnitřní hierarchie (pyramidálně-hierarchický model, procesní model, maticový model apod.), je po staletí zvykem chápat, že podřízený pracovník odevzdává de facto svou práci svému nadřízenému pracovníkovi a naopak. Ve skutečnosti jsou při realizaci své práce na sobě odběratelsko-dodavatelsky závislí podřízení pracovníci mezi sebou. Výstup práce jednoho pracovníka je vstupem, bez kterého nemůže řádně odvést svou práci další pracovník. Reálná práce tedy protéká mezi nimi, nikoliv směrem „vzhůru“ k manažerovi. Vzniká proto jasný rozpor mezi „tím co řídíme“ (kde manažer je odběratelem práce svých podřízených) versus „kudy nám teče reálná práce“ při tvorbě hodnoty pro zákazníka. Reálná workflow není přímo uchopena a řízena. Řízení se jí dotýká pouze zprostředkovaně, zodpovědnost za ni nenesou přímo odběratelé a dodavatelé, ale manažeři, kteří však na ni nemají tak silný vliv jako samotní pracovníci, jež jsou na ní závislí svým dalším výkonem. Tím zůstává silná část potenciálu výkonu firmy (skrytá v optimalizaci spolupráce ve vzájemných vztazích po stránce kvality a kvantity workflow) neuchopena a nevyužita. \r\nImplementací čtvrtletních auditů dochází k optimálnímu vytěžování reálného workflow v interních odběratelsko – dodavatelských vztazích, přenesení kompetencí i kompetentnosti řídit a nést zodpovědnost za jeho kvalitu i kvantitu přímo na pracovníky. Při současném zavedení Intervalového řízení® jsou také následně veškeré výstupy z auditů a další strategická zadání přenášena do každodenního praktického života pracovníků společnosti.
V prvním kroku je potřeba, aby byly se zadavatelem vyjednány požadavky na práci technického či provozního ředitele a jeho strategických pracovníků. Toto zadání slouží zároveň jako měřitelný parametr úspěšného dosažení cíle. \r\nPři následné práci formou systemického skupinového koučování všichni účastníci na základě výchozího zadání vytvářejí plány změn, definují svou vlastní roli a získávají zájem osobně se podílet na dosažení navržených úprav. Systemické koučování je metoda, která navozuje primárně žádoucí změny na úrovni myšlení a přístupu lidí ke změně chování. Na základě takto dosažené změny v myšlení pak samovolně vzniká proaktivní spoluzapojení účastníků do plnění cílů společnosti. \r\nVýstupem koučování je projektová zpráva, která obsahuje přesný popis změn fungování jednotlivých účastníků a konkrétní role a změny chování, jak si je sami za pomoci kouče definovali, avšak v souladu se zadáním zadavatele a dále výběr osob, které se budou účastnit optimalizačního auditu. Tento návrh projektu je podkladem pro další změny, které jsou v dohodnutém časovém horizontu realizovány formou skupinového a individuálního systemického koučování s každým managerem.\r\nVšechny cíle získané prostřednictvím systemického koučování a opatření, která byla přijata na základě výsledků Optimializačních auditů interních odběratelsko-dodavatelských vztahů, jsou přeneseny do Intervalového řízení®. Tento nástroj poté zabezpečuje neustálou práci na příslušných změnách. Ty jsou v pravidelných pevně stanovených intervalech rozpracovány na konkrétní činnosti a stávají se každodenním tématem pracovníků.