Tomáš Baťa mladší se narodil 17. září 1914 v Praze. Vyučil se v obuvnickém závodě ve Zlíně, vystudoval Obchodní akademii v Uherském Hradišti a poté působil jako zaměstnanec zlínských Baťových závodů.
Pro záchranu rodinné firmy v roce 1939, krátce před vypuknutím války, přesunul Baťa její sídlo do Kanady. V Torontu potom založil společnost s názvem Bata Shoe Company. Po vzoru továrního městečka Baťových závodů založil nedaleko Toronta město Batawa. V Indii takto vznikl například Batanagar, v Jižní Americe Bataypora nebo Bataville ve Francii a další. Tomáš Baťa vedl z Toronta víc než stovku obuvnických závodů v devadesáti zemích světa.
Za války vstoupil jako dobrovolník do kanadské armády a účastnil se bojů v Evropě, Asii či Africe. Za dobré jméno rodiny musel Tomáš Baťa mladší ve své vlasti bojovat a domů se nemohl vrátit ani po pádu nacismu, komunisté navíc znárodnili jeho rodinný majetek. Rodnou zemi Baťa mohl vidět až po revoluci 1989, roku 1991 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka II. třídy.
Dále se také Baťa se v duchu idejí svého otce věnoval podpoře vzdělávání mladých lidí. Zasadil se o vznik vzdělávací organizace mladých podnikatelů pod názvem Junior Achievement. Zřídil Nadaci Tomáše Bati ve Zlíně, jejíž činnost materiálně i duchovně podporoval. Stál u zrodu zlínské univerzity Tomáše Bati a stal se dokonce předsedou její správní rady.
Nepříliš známý je jeho osobní přínos v oblasti výroby obuvi, kde se přímo podílel na rozvoji počítačové technologie navrhování obuvi. Byl předsedou obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí Střední a Východní Evropy a v této funkci se zasloužil i o přijetí Česka a Slovenska do této organizace.
Tomáš Baťa se stal především díky silné vůli a víře v poctivou práci následováníhodným příkladem. Příkladem pro všechny, kteří opravdu chtějí něco dokázat, snad i trochu zlepšit svět, jakkoliv se to může zdát bláhové.
